|
|
První pomoc při akutních stavech
- BEZVĚDOMÍ - je stav,
ve kterém postižený nevnímá pro poruchu normální funkce
mozku. Může se rozvinout postupně nebo vzniknout náhle a může
být způsobeno úrazem, otravou nebo závažnou chorobou.
Nebezpečí bezvědomí spočívá v tom, že nemusí dobře
fungovat nebo mohou úplně vymizet reflexy, které zajišťují
volné dýchání bez dušení. Postižený může, než dojde
k úplnému bezvědomí, procházet různými fázemi
zmatenosti a letargie. Stejnými fázemi může procházet při
probírání. Nikdy nenechte bezvědomého samotného. Nikdy
nedávejte nikomu, kdo je nebo byl v bezvědomí nic jíst ani
pít. Každý, kdo byl i jen krátkou dobu v bezvědomí, musí
být vyšetřen lékařem co nejdříve.
Postup:
- šetrně zatřeste postiženým za ramena a nahlas se ho
zeptejte, zda je v pořádku a jak se cítí - nechte mu
5-10 sekund na odpověď
- pokud neodpovídá, pokuste se zjistit reakci postiženého
na bolestivý podnět
- když postižený neodpovídá ani na bolestivý podnět,
zjistěte pohledem na hrudník, sluchem a přiložením tváře
k nosu, zda dýchá
- když nedýchá nebo chrčí, uvolněte dýchací cesty
- když postižený stále ještě nedýchá, vyčistěte
mu dýchací cesty
- když nedýchá ani po uvolnění a vyčistění dýchacích
cest, zahajte dýchání z úst do úst a pokud je to nutné,
i nepřímou srdeční masáž
- podívejte se po jakémkoliv upozornění na nějakou
chorobu, jako je např. průkaz diabetika či cokoliv jiného;
to může přinést vysvětlení stavu postiženého. Zvláště
věnujte pozornost přítomnosti vpichů od injekčních
jehel na pažích, lahviček od léků, zápachu dechu po
alkoholu, acetonu, toluenu apod...
- když postižený dýchá normálně, uložte ho do
stabilizované polohy a vyčkejte příjezdu Záchranné
služby
- do té doby sledujte krevní oběh, dýchání a stupeň
bezvědomí každých několik minut
- SRDEČNÍ PŘÍHODY -
srdeční sval potřebuje kyslík, který dostává krevními
cévami srdce - věnčitými tepnami. Srdeční příhody bývají
různé a mají různé příčiny. Především při chorobách
srdce nebo plic může srdeční sval nějaký čas postupně
slábnout a může selhat. U postiženého bude narůstat dušnost
a kůže bude namodralá. Někdy způsobuje zúžení věnčité
tepny při středně těžké fyzické zátěži svíravou
bolest na hrudi. To se nazývá angina pectoris. Může se též
přihodit úplný uzávěr věnčité tepny - koronární
trombóza (infarkt myokardu). Bolest, která vzniká, je
podobná bolesti při angina pectoris, ale může být mnohem
silnější. Při koronární trombóze se může srdce
zastavit. Není možné nahmatat tep; tato příhoda se nazývá
srdeční zástava. Postižený rychle ztrácí vědomí,
protože mozek přestal být zásoben krví, zastavuje se dýchání.
Postup:
- když je postižený dušný a stěžuje si na silnou
bolest na hrudi, posaďte ho do křesla nebo na podlahu a
opřete o zeď
- poraďte nemocnému, aby se lehce předklonil, pokud mu
to usnadní dýchání
- zeptejte se nemocného, zda má nějaké léky pro srdeční
onemocnění - pokud ano, dejte mu je podle předpisu
- když se stav podstatně nezlepší do pěti minut, nebo
nemocný neměl nikdy srdeční obtíže, přivolejte
ihned sanitku
- když nemocný upadne do bezvědomí se zástavou srdce,
uložte jej na záda na pevnou podložku a zahajte ihned dýchání
z úst do úst a nepřímou srdeční masáž
- DUŠENÍ - ucpání dýchacích
cest způsobuje dušení. Může se přihodit při špatném
spolknutí jídla nebo při vdechnutí žvýkačky, bonbónu,
zlomeného zubu, poraněním hrtanu, otokem způsobeným
bodnutím včelou apod. Postižený se náhle chytá zakrk a
nemůže mluvit. Pokud se mu neuleví, může postižený
zmodrat v obličeji a žíly v obličeji a na krku se zvýrazňují.
Nepodaří-li se překážku odstranit, postižený ztrácí vědomí.
Postup:
- zeptejte se postiženého, zda může kašlat; pokud může,
ať se pokusí předmět vykašlat a nezasahujte
- když nemůže kašlat, udeřte ho rázně čtyřikrát
zápěstím mezi lopatky
- když nepomohou údery do zad sedícímu či stojícímu
postiženému, pomozte mu předklonit se tak, aby jeho
hlava byla níž než hrudník a čtyřikrát ho znovu udeřte,
jak je popsáno výše
- vyšetřete ústní dutinu postiženého - řekněte mu,
aby projel prstem zadní část ústní dutiny a pokusil
se vyjmout jakékoliv cizí těleso (buďte připraven(a)
to udělat sám(a))
- když postižený ztrácí vědomí, uvolněte a vyčistěte
dýchací cesty a zahajte dýchání z úst do úst
Jestliže se dusí malé dítě, postupujte stejně,
ale užívejte menší sílu při úderech do zad. Malé dítě
položte přes svá stehna hlavou dolů pod úrovní jeho
hrudníku a udeřte je čtyřikrát rychle mezi ramena.
Kojence položte na své předloktí obličejem dolů tak,
aby mělo hlavu níže než hrudník. Jednou rukou mu
podepřete hlavičku a ramena a druhou rukou je čtyřikrát
lehce udeřte mezi ramena.
- ZÁSTAVA KRVÁCENÍ - ke
krvácení dochází při roztržení či přeříznutí kterékoliv
cévy rozvádějící krev tělem - tepny, žíly či kapiláry.
Může být vnější, viditelné, nebo vnitřní, které není
vidět. Tepenná krev je jasně červená a vystřikuje z rány,
žilní krev je tmavě červená a volně vytéká. Kapilární
krev je středně tmavá a z rány prosakuje. Silné krvácení
je vždy naléhavou situací, protože při větších ztrátách
krve se stává, že je jí příliš málo, aby mohly být buňky
těla dostatečně zásobeny kyslíkem. Důsledkem pak může
být šok nebo i smrt.
Postup:
- zraněné místo zvedněte do výše a stlačte ránu
palcem a (nebo) prsty - tlak musí být udržován až 15
minut (toto se nazývá stavění krvácení přímým
tlakem)
- pokud je rána rozsáhlejší, šetrně, ale pevně stlačte
místo nad i pod ranou a dále se zachovejte jako v bodě
1
- zvedněte a přidržujte část těla postiženého tak,
aby byla nad úrovní jeho srdce (hrudníku); tím se
zpomalí průtok krve zraněnou částí těla (to se nazývá
stavění krvácení elevací)
- zraněného nechte ležet; to zpomalí průtok krve ještě
více
- překryjte ránu sterilním obvazem; obvaz musí být
dostatečně velký, aby přesahoval okraje rány
- když nemáte k dispozici žádný obvaz, použijte
kousek čisté silnější látky bez chloupků
- pokud krev prosakuje přes přiložený obvaz, neodstraňujte
původní obvaz, ale přiložte nový a zajistěte jej
- pozorujte, zda zraněný nejeví známky šoku a dle nálezu
postupujte dále
- ZRANĚNÍ PÁTEŘE - Páteř
je tvořena sloupcem obratlů, který probíhá od lebky až
dolů na konec zad. Je zpevněna vazy a obklopuje a chrání míchu.
Poškození míchy může mít za následek ztrátu schopnosti
pohybu a čití v částech těla pod zraněnou oblastí. Náhlé
ohnutí nebo nešikovné otočení zad či krku může způsobit
natažení svalů zad nebo vazů zpevňujících páteř nebo
poškození meziobratlových plotének. Silný přímý náraz
může poškodit jeden či více obratlů. Na zlomeninu páteře
mějte například podezření tehdy, když je někdo vymrštěn
z vozidla. Násilný pohyb hlavy a krku se může přihodit při
nárazu na vozidlo zezadu. Může způsobit závažné zranění
svalu či nervu a také může dojít ke zlomení krční páteře.
Lehké zranění se může podstatně zhoršit nesprávným
zacházením. Pokud máte jakoukoliv pochybnost, postupujte
tak, jako by byla páteř zraněna. Nehýbejte se zraněným
do příjezdu odborné pomoci.
Postup:
- když naleznete zraněného, který byl vyvržen z auta
nebo jinak si poranil páteř, řekněte mu, aby se nehýbal
- uložte ho co nejpohodlněji v poloze, ve které jste
jej nalezl(a)
- požádejte někoho, aby zraněnému podržel hlavu, než
umístíte podél boků postiženého srolované kabáty a
(nebo) polštáře; počkej na příjezd sanitky
- když je zraněný v bezvědomí a nedýchá nebo dýchá
obtížně, nezaklánějte hlavu, abyste uvolnili dýchací
cesty - postupujte následujícím způsobem
Požádejte někoho z okolostojících, aby přidržel
hlavu zraněného. Jednou rukou uchopte dolní čelist a
povytáhněte ji dopředu, jazyk se automaticky posune dopředu
s čelistí. Rychle vyčistěte zraněnému ústa a hrdlo
a vyjměte všechna cizí tělesa, která najdete v ústech.
- ZLOMENINY - tělo má
vlastní vnitřní oporu z kostí, která se nazývá kostra.
Kosti obklopují a chrání všechny životně důležité orgány
těla a slouží jako páky, kterými vzájemně pohybují
svaly. Normálně jsou kosti pevné, ale mohou se zlomit nebo
prasknout při silném nárazu, ohnutí či zkroucení. Protože
blízko kosti bývají uloženy důležité cévy a orgány,
je nutné dávat velký pozor, aby se zabránilo poškození těchto
cév a orgánů ostrými úlomky kostí.
Všeobecné příznaky:
- silná bolest v místě zranění - narůstá při každém
pokusu o pohyb
- zraněný mohl vnímat či slyšet prasknutí kosti a
mohl vnímat tření konců zlomených kostí
- může se objevit otok a později krevní podlitina
- postižená končetina nebo jiná část těla mohou mít
ve srovnání s druhou končetinou či stranou deformovaný
tvar
- příznaky šoku
Postup - zlomenina dolní končetiny:
- nehýbejte zbytečně se zraněným
- podržte končetinu jednou rukou nad a druhou pod
zlomeninou a obložte ji srolovanými kabáty, dekami nebo
polštáři a případně znehybněte končetinu přiložením
improvizované dlahy
- není-li k dispozici vhodná dlaha, svažte nohy, kolena
a kotníky zraněného vhodným obvazem k sobě
Postup - zlomenina horní končetiny:
- šetrně ohněte paži zraněného v lokti a položte ji
přes hrudník
- vložte měkkou vycpávku mezi paži a trup v místě
zranění a znehybněte paži v závěsu
- pro lepší znehybnění uvažte ještě široký obvaz
kolem paže a trupu - vyhněte se zraněnému místu
- když nelze paži ohnout, pomozte zraněnému položit
se s připaženou rukou nebo s paží položenou tak, jak
je to pro něj nejpohodlnější
- vložte vycpávku mezi paži a hrudník
- šetrně přiložte široké obvazy kolem paže a trupu
- vyhněte se zraněnému místu
Pokud není bezprostředně nutný transport vlastními
prostředky, je lépe s končetinou nemanipulovat a nezpůsobovat
zraněnému zbytečně bolest. Protože blízko kosti bývají
uloženy důležité cévy a orgány, je nutné dávat
velký pozor, aby se zabránilo poškození těchto cév a
orgánů ostrými úlomky kostí.
- POPÁLENINY - popálenina
je zranění způsobené teplem. Jako jiné rány narušuje kůži
a umožňuje vstup choroboplodným zárodkům, způsobujícím
infekci. Kromě toho dochází k výronu tekutin do místa
zranění a ven z organismu. Tato ztráta tekutin snižuje
objem tekuté části krve (plazmy) a pokud je popálena větší
část těla, vzniká nebezpečí rozvoje šoku. Opaření je
stejné zranění znásobené vlhkým teplem. Všechny popáleniny
a opařeniny by měl co nejdříve vyšetřit lékař. Když
je popálena velká část těla, uložte postiženého, chraňte
popálená místa před znečištěním a ošetřete jako při
šoku. Nedávejte postiženému nic jíst ani pít, protože
později může být nutné provést výkon v celkové anestézii.
Nikdy neodstraňujte nic, co pevně lpí na popálenině.
Nikdy nedávejte na popáleninu masti, neužívejte vatu ani náplasti.
Postup:
- vyprostěte zraněného z nebezpečí aniž byste
ohrozil(a) sebe sama
- jestliže šaty postiženého hoří, položte ho a
uhaste plameny dekou, kabátem nebo vodou
- nedovolte mu pobíhat
- podržte popálené místo pod studenou tekoucí vodou
na 10-20 minut
- není-li tekoucí voda k dispozici, vložte zraněné místo
do kbelíku nebo umyvadla s čistou studenou vodou
- současně rychle, ale šetrně odstraňte prsteny,
hodinky nebo těsný oděv ze zraněné oblasti dříve,
než začne otékat
- odstraňte nebo odřízněte jakoukoliv část oděvu,
která je nasáknuta chemickou látkou nebo vroucí
tekutinou; dávejte pozor, aby jste se nezranil(a) sám
(sama)
- zakryjte zranění sterilním obvazem dostatečně velkým,
aby úplně zakryl popálené místo
- když není k dispozici sterilní obvaz, zakryjte ránu
čistou látkou bez chlupů
- ošetřete postiženého tak, abyste zabránil(a)
rozvoji šoku a vyčkejte příjezdu sanitky
- POLEPTÁNÍ CHEMICKÝMI LÁTKAMI
- dotyk s některými chemickými látkami může vážně poškodit
kůži a sliznice. Chemikálie musí být co nejrychleji smyta
vodou. Chraňte své ruce a oči před jakýmkoliv kontaktem s
chemikálií!!
Postup:
- poleptané místo omývejte nejméně 10 minut pod
tekoucí vodou
- při omývání odstraňte všechny kontaminované části
oděvu
- pokračujte v ošetřování jako u popáleniny
- při poleptání oka musí být chemická látka vymyta
z oka co nejdříve
- omývejte postiženou stranu obličeje pod tekoucí
vodou nejméně 10 minut, abyste smyl(a) chemickou látku
z obličeje
- ujistěte se, zda nestéká kontaminovaná voda přes
obličej
- zakryjte oko sterilním obvazem a lehce jej zajistěte
- postižený musí být ošetřen lékařem v nemocnici
co nejdříve
- ZRANĚNÍ HRUDNÍKU -
Poranění hrudníku jsou při dopravních nehodách častá,
protože například řidič může být vržen proti volantu,
přitom může dojít ke zlomenině žebra nebo hrudní kosti.
Zranění několika žeber může způsobit ztrátu pevnosti
hrudníku, zlomená žebra na postižené straně pak při
vdechu vpadávají, místo aby se vyklenovala, vzduch se tak
nenasává do plic. Kromě toho může ostrý konec zlomeného
žebra natrhnout plíci nebo výstelku hrudní stěny. Někdy
může část vozidla prorazit hrudní stěnu, to způsobí
nasávání vzduchu do hrudní dutiny při pokusech zraněného
o dýchání. Plíce na postižené straně splaskne, a pokud
postižený zůstane bez pomoci, může zabránit i druhé plíci
v dýchání.
Postup:
- přidržte rukou zraněnou část hrudníku a pomozte
postiženému do polohy v polosedě nebo do jiné polohy,
ve které se cítí nejlépe
- když rána nasává vzduch, přikryjte ji sterilním
obvazem a zajistěte leukoplastí na třech stranách
- vzduchotěsné uzavření by mohlo vést ke stoupnutí
tlaku v hrudníku
- pokud je možné, přikryjte ránu kouskem čisté
polyetylénové fólie; přichytněte ji leukoplastí na
stejných třech stranách
- když je postižený v bezvědomí, uložte ho do
stabilizované polohy, zraněnou stranou dolů
- ÚRAZ ELEKTRICKÝM PROUDEM
- elektrický proud může při průchodu tělem způsobit vážné
popáleniny v místě vstupu i v místě výstupu. I když
tyto popáleniny vypadají jako malé, jsou často hluboké.
Kromě toho může elektrický proud způsobit fibrilaci srdečních
komor nebo srdeční zástavu; vždy se přitom zastavuje
dech. Ať je příčina úrazu jakákoliv, nesmíte se
dotknout postiženého dříve, než se přesvědčíte, že
byl proud vypnut a že se tím neuvádíte do nebezpečí.
Postup:
- vypněte proud, pokud je to možné a přivolejte lékařskou
pomoc
- když je postižený v bezvědomí, zkontrolujte dýchání,
jestliže nedýchá, zahajte dýchání z úst do úst, a
pokud je to nutné, zahajte i nepřímou srdeční masáž
- když je postižený v bezvědomí a dýchá, uložte ho
do stabilizované polohy
- ošetřete všechny popáleniny a zabraňte rozvoji šoku
- EPILEPSIE - je sklon k záchvatům
(s křečemi i bez nich) způsobený krátkou poruchou
elektrické aktivity mozku. Jsou dva hlavní typy záchvatů -
velký záchvat a malý. Malé záchvaty proběhnou často
nepozorovány. Když uvidíte někoho ve velkém záchvatu,
nebuďte vystrašený(á). Nezasahujte do přirozeného průběhu
záchvatu. Nikdy se nesnažte udržet postiženého v klidu
vleže. Nikdy nedávejte nic postiženému do úst - zvláště
ne své prsty!! Nikdy nedávejte postiženému nic jíst ani pít.
Příznaky se objevují obvykle v následujícím pořadí:
- náhlé bezvědomí; postižený může při pádu
vyrazit neobvyklý výkřik
- svaly ztuhnou, pak se uvolní a začnou křeče - ty
mohou být velmi silné
- kolem úst se může objevit pěna - ta může být
zbarvena krví, pokud si postižený zranil jazyk nebo jiné
místo v ústech
- po skončení záchvatu, obvykle během asi pěti minut,
postižený opět přichází k vědomí, ale může být
omámený a zmatený (to může trvat až hodinu, postižený
může být též ospalý)
Postup:
- zůstaňte klidný(á) a nedovolte ostatním zasahovat
do průběhu záchvatu např. násilným otevíráním úst
a vytahováním jazyku
- uvolněte prostor kolem postiženého, aby se nezranil
- pokud je to možné, dejte něco měkkého pod jeho
hlavu
- když ustanou křeče, uložte ho do stabilizované
polohy
- po záchvatu byste měl(a) zůstat u postiženého do příjezdu
lékaře
- KOLAPSOVÝ STAV - je krátkodobý
stav bezvědomí, ke kterému dochází, když je dočasně snížen
průtok krve mozkem. Dochází k němu např. když někdo
stojí dlouho nehybně v horku; pohyby nohama a nebo změna
polohy mohou kolapsu zabránit. Vleže s nohama nad úrovní
hrudníku dojde obvykle k rychlému a úplnému uzdravení.
Postup:
- postiženého položte a zvedněte mu nohy nad úroveň
hrudníku
- uvolněte oděv kolem krku, hrudníku a pasu
- ujistěte se, že má postižený dostatek vzduchu, a
pokud je to nutné, ovívejte mu tvář
- pokud máte jakékoliv pochybnosti o jeho stavu, přivolejte
lékařskou pomoc
- OTRAVY JEDY A LÉKY -
jsou to látky, které mohou při dostatečné dávce dočasně
či trvale poškodit tělesné orgány. Mohou se dostat do těla
různým způsobem: polknutím, vdechnutím, injekcí pod kůži,
mohou se vstřebávat kůží. Nenechávejte postiženého
samotného. Když postižený spolkne žíravinu, nikdy se
nepokoušejte pomoci mu ke zvracení; cokoliv, co způsobilo
popáleninu cestou dolů, způsobí ji i cestou zpět. Jedy a
léky zamykejte a ukládejte z dosahu dětí!! Nedovolte dětem
přibližovat se k jedovatým rostlinám nebo k rostlinám s
jedovatými plody.
Příznaky:
- postižený může být ospalý nebo i v bezvědomí
- poblíž postiženého mohou být obaly od jedovaté látky,
ztracené tablety nebo jedovatá rostlina
- popáleniny kolem úst, když postižený požil žíravinu
- je možné zvracení nebo průjem v pozdějším stádiu
- mohou být i křeče
Postup:
- když je postižený při vědomí, bez otálení se ho
zeptejte, co snědl a v jakém množství, protože může
kdykoliv ztratit vědomí
- přivolejte lékaře nebo sanitku
- sdělte jim, co si myslíte, že postižený snědl
- ten, kdo přijímá vaše hlášení, vám může
poradit co dělat, než přijede lékařská pomoc
- když je postižený v bezvědomí a dýchá, uložte ho
do stabilizované polohy a ošetřujte ho stejným způsobem
jako při bezvědomí
- když je nutné dýchání z úst do úst, buďte opatrný(á),
aby se jed nedostal i do vašich úst
- je-li to možné, smyjte jed z tváře postiženého a
použijte dýchání z úst do nosu
- když jste si jist(a), že postižený nepožil žíravinu,
ale snědl pouze tablety, můžete mu pomoci k zvracení
podrážděním zadní části hrdla prstem
- zajistěte všechny léky, prázdné obaly nebo zbytky
jedu nebo plodů u něho nalezených a také vzorky jeho
zvratků pro laboratorní rozbor
- ŠOKOVÝ STAV - je to
stav, ve kterém selhává krevní oběh zásobující tkáně
kyslíkem. Může mít mnoho příčin, které lze rozdělit
do dvou hlavních kategorií. Za prvé, může poklesnout množství
cirkulující krve natolik, že již nestačí k zásobení
buněk kyslíkem a živinami. Za druhé, může ochabnout činnost
srdce, pak klesá krevní tlak, nebo může dojít až k zástavě
srdce. Pro život nezbytné buňky mozku mohou zahynout již
po třech až pěti minutách bez kyslíku. Šok může být následkem
krvácení - vnějšího nebo vnitřního; srdeční příhody;
nebo ztráty krevních tekutin po rozsáhlých popáleninách;
těžké alergické reakce; vážného zvracení nebo průjmu;
může doprovázet silnou bolest. Nedávejte postiženému nic
jíst ani pít; může být později nutná celková anestézie.
Příznaky:
- kůže zbledne; to je nejzřetelnější na rtech nebo
na konečcích prstů (nehtech)
- kůže je chladná a vlhká potem
- tep je rychlý a slabý
- dech je povrchní a rychlý
- postižený může být neklidný a může začít zívat
- postižený může mít silnou žízeň
- může ztratit vědomí popř. i zemřít, pokud mu není
poskytnuta odborná pomoc
Postup:
- pokud postižený krvácí z ran, zastavte co nejdříve
vnější krvácení
- uklidněte postiženého a hýbejte s ním co nejméně
- uložte postiženého; zvedněte mu nohy podložením
polštáře pod ně a otočte mu hlavu ke straně, popř.
jej uložte do stabilizované polohy
- pečujte o pohodlí postiženého, např. ho zabalte do
deky, když je mu zima
- jestliže postižený upadne do bezvědomí, musíte
zabezpečit základní životní funkce
- POČÍNAJÍCÍ POROD - těhotenství
trvá normálně 40 týdnů, počítáno od 1. dne poslední
menstruace. Známkami nastávajícího porodu jsou: odtok
plodové vody, krvácení, odchod krvavého hlenu a jednoznačné,
přetrvávající, pravidelné děložní stahy (kontrakce).
Spontánní porod dítěte probíhá v několika fázích.
Otevírací doba začíná s prvními děložními stahy a končí
otevřením děložní branky. Na konci otevírací doby dochází
v typickém případě k protržení vaku blan, přičemž
normálně odtéká z pochvy jasná plodová voda. Vypuzovací
doba probíhá od okamžiku úplného otevření děložní
branky až do porodu dítěte. U prvorodiček trvá obvykle 15
- 30 minut, u vícerodiček méně. Je-li vypuzování plně v
chodu, nastupují porodní bolesti každé 2 - 3 minuty a
trvají 60 - 70 sekund. Poporodní doba trvá asi 30 minut po
porodu a během ní se má placenta zcela odloučit a poporodními
kontrakcemi vypudit.
Dříve než zavoláte lékařskou pomoc, je důležité
zjistit od rodičky následující údaje:
- kolikátý je to porod
- v jakém měsíci (týdnu) těhotenství se rodička
nachází
- jak časté jsou stahy dělohy
- jestli odtekla plodová voda
Další postup:
- jestliže zjistíte u rodičky zjevné známky počínajícího
porodu, zavolejte neprodleně lékařskou pomoc!! Není-li
odborná lékařská pomoc k dispozici, postupujte dle následujících
pokynů
- je-li interval mezi stahy delší než 10 minut, nechte
rodičku klidně ležet na zádech nebo levém boku,
pravidelně a hluboce dýchat
- je-li interval mezi stahy kratší než 5 minut, zklidněte
rodičku a nechte ji dýchat povrchně a mělce; vyzvěte
ji, aby při stahu dělohy netlačila
- jestliže začal vlastní porod odtokem plodové vody,
popř. je již zřetelná hlavička v porodních cestách,
uložte rodičku na záda, podložte ji prostěradlem a
snažte se ji uklidnit
- vyzvěte rodičku, aby při stahu dělohy intenzivně
tlačila, mimo stahy hluboce dýchala
- v průběhu porodu přidržujte dítě při průchodu
porodními cestami; nepoužívejte násilí, tahání, přetáčení
apod.
- je-li dítě obtočeno pupečníkem, uvolněte jej
- první ošetření novorozence spočívá v uvolnění
(odsátí) horních cest dýchacích a kontrole základních
životních funkcí. Nejdůležitějším kritériem
zhodnocení základních životních funkcí novorozence
je spontánní dýchání. To musí nastoupit nejpozději
1 - 1,5 minuty po porodu a projevit se silným křikem.
Nedojde-li k spontánnímu dýchání, musí být
neodkladně zahájena umělá plicní ventilace. Frekvence
dýchání a dechový objem musí být přizpůsobeny
novorozeneckým anatomickým poměrům, tj. frekvence dýchání
asi 30 - 40 / min, dechový objem asi 15 - 20 ml.
- spontánně dýchajícího novorozence zabalte do prostěradla
a položte matce na prsa
- pupeční šňůra nemusí být přestřižena ihned po
porodu. Pokud nejde o situaci ohrožující život
novorozence nebo rodičky, pupeční šňůru nestříhejte
ani neřežte a vyčkejte příjezdu lékaře. V opačném
případě lze pupečník podvázat, ale pokud možno co
nejdále od dítěte
- pokud došlo k odloučení placenty a jejímu vypuzení
ještě před příjezdem lékaře, zabalte ji a uložte
vedle rodičky při podvázaném pupečníku.
- KRVÁCENÍ Z NOSU - je
obvykle způsobeno nárazem na nos, nebo někdy i silným kýchnutím
či smrkáním. Někdy se může spustit krev z nosu bez patrné
vnější příčiny (např. z důvodu vysokého krevního
tlaku).
Postup:
- postiženého posaďte a řekněte mu, aby se předklonil,
zmáčknul si měkké části nosu a dýchal ústy
- nos je nutné držet asi 10 - 20 minut; buďte připraven(a)
postiženému pomoci
- dejte postiženému nějakou nádobu a řekněte mu, aby
vyplivoval vše z úst; polykání může narušit krevní
sraženinu, spolknutá krev může způsobit pocit na
zvracení
- když se krvácení zastaví, poraďte postiženému,
aby delší dobu nesmrkal, protože se tím může krvácení
obnovit
- když se krvácení nezastaví do 20 minut, přivolejte
lékařskou pomoc
|
|
|